Pět kroků za obhajobou...

---

     Bez překvapení, porážkou (1:5 s Gobi Dezert) jsme 23.června zakončili svou první sezónu v Hanspaulce. Nutno přiznat, že se nám vůbec nepovedla a po zápase jsme byli docela rádi, že už je tomu celosezónnímu trápení konec. V kolonce týmových akcí však ještě jedna chyběla - tradiční Sportovní den, kde jsme měli jedinečnou šanci dokázat, že hrát umíme a svou poslední účast přetavit v druhou medaili, pokud možno opět zlatou...
     Turnaj doznal oproti loňsku výrazných změn - ošidné play off, kdy jeden nešťastný zápas vezme i horkému favoritovi naději na slušné umístění, nahradily dvě skupiny, jejichž vítězové postupovali přímo do finále. Zvýšení počtu zápasů odpovídalo i zkrácení hrací doby - místo dosavadních 2x15 minut se hrálo pouze 2x7 minut, takže často mohl rozhodnout i jediný šťastný gól (což se později ukázalo být důležitým faktorem našeho úspěchu). Do turnaje se přihlásilo celkem 10 tříd, každý tým měl tedy ve skupině sehrát čtyři utkání. Většinu silnějších týmů svedl los do skupiny "B", zatímco v "naší" skupině "A" nám podle papírových předpokladů měl být soupeřem jen tým 7.B, v jehož sestavě nechyběl nás spoluhráč z Modrých sviní, Martin Mates. Drtivá většina týmů měla narozdíl od nás velké problémy dát vůbec dohromady šest hráčů pro hru, a proto zvláště v zápasech hraných po poledni nastupovali v jednom týmu i dva a více "vypůjčení" hráči. Podle rozlosování skupin nás první zápas čekal až v půl jedenácté, zbývající čas jsme tedy vyplnili (kromě účasti na floorbalovém turnaji, ve kterém jsme zvítězili, aniž bychom poznali hořkost porážky) fanděním našim spolužačkám, které se (nutno dodat, že úspěšně) snažily probít pavoukem volejbalového turnaje až k prvnímu místu.
     Většinu prvního utkání jsme sehráli v kombinované sestavě, neboť čas jeho konání kolidoval se zápasem finálové skupiny floorbalového turnaje. Přesto jsme proti bronzovému týmu z loňského roku podali výborný výkon a soupeře jsme od úvodního hvizdu zatlačili na jeho polovinu a kromě jedné velmi nepřesné, spíše propagační střely jsme jej vůbec nepustili do útoku. Šance střídala šanci, Jirka Vorba trefil po pěkné akci tyč a bylo pouze otázkou času, kdy vstřelíme úvodní branku. Nakonec se nám to podařilo až dvě minuty před koncem zápasu a ke škodě utkání to byla branka jediná. Matěj Kuncíř vyslal na zteč Vojtu Sůvu, který místo ukvapené střely volil překvapivě křižnou přihrávku napříč pokutovým územím a pro dobíhajícího Petra Gregora nebylo problémem trefit z metru odkrytou část branky.
     Souboje s našimi vrstevníky ze 7.B mají vždy nádech derby. Do té doby vyrovnaná bilance se v posledním vzájemném utkání měla definitivně přiklonit na jednu ze stran. Proti nám stál nejen náš spoluhráč ze "Sviní" Martin Mates, ale i početný fanklub soupeře za postranní čárou. Na rozdíl od nás neměl soupeř možnost střídání, což spolu s již pouze teoretickou šancí na postup hrálo více do karet našemu týmu. Během utkání se nám podařilo vytvořit si územní převahu, dokonce jsme Matějem Kuncířem z přímého kopu vstřelili regulérní gól, který však nebyl pro domnělý útočný faul Tomáše Rosenbergera v tlačenici před brankou uznán. Nad některými výroky rozhodčího opravdu zůstával rozum stát a jeho výkon byl zřejmě nejslabším článkem všech našich utkání. Zřejmě si neuvědomoval, že nejen dres, ale i znalost pravidel dělá rozhodčího rozhodčím...
     Na křivdu v podobě neuznané branky jsme ale brzy zapomněli, neboť v poslední minutě v situaci dva na jednoho přihrál opět Matěj Kuncíř Tomáši Rosenbergerovi, který nemohl z půlmetru netrefit prázdnou branku a ze svého gólu měl opravdu upřímnou radost. Vítězný gól z posledních vteřin zápasu sebral soupeři i poslední naději na dobré umístění a nás posunul do čela skupiny "A".
     Ke třetímu utkání ve skupině jsme nastupovali nejen ověnčeni čerstvým vítězstvím ve floorbalovém turnaji, ale i s vědomím, že jakákoliv výhra nás posouvá do finále bez ohledu na zbývající výsledky. Celý zápas probíhal naprosto ve stejném duchu jako předchozí dva - herní převaha, zahazování šancí, obrana bez práce a gól na poslední chvíli. Tentokrát nás do finále nasměroval svou utěšenou střelou Matěj Kuncíř. Přestože musel být před zápasem ošetřován, udržel náš gólman Martin Viták třetí čisté konto a před posledním zápasem jsme už mohli spíše sledovat výsledky skupiny "B", kde se nám jako finálový soupeř rýsoval jeden z nejtěžších možných protivníků - tým, který jsme loni vyřadili ve čtvrtfinále až v osmé sérii nervydrásajícího penaltového rozstřelu.
     V posledním utkání jsme se spíš šetřili na finále a výkon proti nováčkům turnaje tomu také odpovídal. První gól jsme inkasovali poté, co si Martin Viták při výkopu od branky obnovil zranění kolena a pro osamoceného útočníka nebylo problémem trefit opuštěnou branku. Ani inkasovaný gól nás neprobudil z jakéhosi vnitřního uspokojení a záhy jsme dali soupeři ideální možnost ke zvýšení náskoku - rychlý brejk tři na jednoho zakončoval mladší bratr Oty Dubna, Richard, z bezprostřední blízkosti střelou pod břevno. Zkraje druhého poločasu se nám sice podařilo snížit šťastnou "střelou" Tomáše Rosenbergera, kterému přihrával Honza Voldán, ale teprve po dalším laciném gólu v naší síti musel zraněný Martin Viták vystřídat a na úplný závěr utkání putoval do branky náhradník Michal Malý. Porážkou 1:3 s outsiderem skupiny jsme sice nemohli být nikterak nadšení, ale bezprostředně následující finále okamžitě obrátilo naše myšlenky jiným směrem. Do posledního utkání nenastoupil ani Vítek Zahradník, který do té doby odehrál pouze pár minut a zbytek turnaje proseděl na střídačce kvůli poraněnému kotníku.
     Vzhledem ke zranění Martina Vitáka sice tentokrát nedošlo k souboji s jeho bratrem Markem, přesto zápas sliboval mnoho zajímavých momentů. Soupeř se tlačil daleko více dopředu, neboť chtěl odčinit loňskou porážku, ale z vyjímkou jedné nastřelené tyče se k zakončení příliš nedostal. V polovině druhého poločasu nám však zatrnulo, když nákop přes celé hřiště skončil po nedorozumění obránce Tomáše Rosenbergera s brankářem na břevně, od kterého se odrazil zpět do pole. My jsme svou jedinou větší šanci také nevyužili a tak měly na řadu stejně jako před rokem přijít střely ze značky pokutového kopu. Do naší branky se na penalty postavil Tomáš Rosenberger a zazářil. Dva pokusy chytil, jednou mu pomohla tyč a tak si mohl dovolit poslat ve třetí sérii svoji střelu nad břevno. Za nás uspěli téměř identickou střelou po levé ruce gólmana postupně Matěj Kuncíř, Petr Gregor a Michal Malý, který bezprostředně po svém úspěšném pokusu zmizel uprostřed valné hromady spoluhráčů.
     Náš bezprostřední dojem z vítězství asi nebyl tak silný jako před rokem, ale obhájit je vždy těžší než vyhrát a tak doufáme, že začneme konečně vyhrávat nejen na školních turnajích, ale třeba i v lize. Srpnové přípravné zápasy ukážou, jestli na to už máme...          otd

Článek napsal Otakar Duben

Výsledky: 6.A : 7.A - 0 : 1 - Gregor (Sůva)
                7.A : 7.B - 1 : 0 - Rosenberger (Kuncíř)
                4.B : 7.A - 0 : 1 - Kuncíř (Podval)
                7.A : 4.A - 1 : 3 - Rosenberger (Voldán)
                5.B : 7.A - 0 : 0 - (0:3 na pen.)

Vítězná sestava : Martin Viták (Michal Malý - finále) - Tomáš Rosenberger, Jirka Podval, Vítek Zahradník, Honza Voldán, Otakar Duben - Michal Malý, Nguyen Thanh Dung, Matěj Komanec, Petr Gregor, Matěj Kuncíř, Vojta Sůva, Jirka Vorba.

Góly a asistence : Petr Gregor (Vojta Sůva) , Tomáš Rosenberger (Jan Voldán), Matěj Kuncíř (Jirka Podval), Tomáš Rosenberger (Matěj Kuncíř).

Karty : Martin Viták (1.zápas), Tomáš Rosenberger (3.zápas).

---

O úspěchu na předchozím Sportovním dnu si můžete přečíst v naší historii a fotky k turnaji najdete v naší galerii.